Narodená v New Yorku, preslávila sa svojím surrealistickým obrazovým umením, ktorý je charakteristický podlhovastými časťami tela a dramatickým osvetlením a´la barok. Zaujal ma jej skreslený realizmus, jej osobitosť, originalita, farby.. :)

Jej web: http://www.loriearley.com/

Profil na myspace: http://www.myspace.com/loriearley

Ochutnávka z tvorby:

 Jacek Yerka (*1952), surealistický maliar z Poľska :)

    Prostredníctvom jeho obrazov som schopná sa preniesť do sveta bez pravidiel. Kde fantázii sa nekladú medze.
    No nedokážem prísť na hlavné poenty, myšlienky niektorých obrazov. Či hľadám márne? Vezmime si hned prvé dielo nižšie, ja v ňom vidím strach zo spania (snov), spomienky na detstvo, nič nápaditejšieho ma nenapadá, ale pri pohľade na druhé dielo (Perlový prístav) som v pomykove. Čo ním chcel autor povedať? Iba chcel zrealizovať svoje sny, či predstavy? Ktovie.

   

web: http://www.yerkaland.com/

"My painting is visible images which conceal nothing; they evoke mystery and, indeed, when one sees one of my pictures, one asks oneself this simple question 'What does that mean'? It does not mean anything, because mystery means nothing either, it is unknowable." René Magritte

Svoju dráhu umelca začal pod vplyvom dadaizmu, aby sa dokonale našiel v surrrealizme . Veľmi silno na neho zapôsobili koláže M. Ernsta , ale od r. 1926 sa venoval len maľbe. Bola veľmi precízna, používal naturalistickú techniku, banálnu farebnosť so silným emotívnym pôsobením. Často využíval skrytú iróniu, magickosť, ktoré vyvolávali pocity pobavenia a prekvapenia. Na základe asociácii a vlastných vnútorných pochodov spájal víziu so skutočnosťou, ktorej priraďoval iné, skryté významy, ktoré prepájal so slovom. Medzi jeho najznámejšie obrazy patrí plátno z r. 1929 ´Toto nie je fajka´, ktoré sa stalo inšpiračným vzorom mnohých mysliteľov a filozofov v 20. storoča (napr. známa je štúdia M. Foucaulta).

Surrealistický maliar, Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí Domenech (1904-1989). Vo svojich špecifických kompozíciách spájal rôznorodé, navzájom nijak nesúvisiace predmety, ktorých absurdná súvislosť mala šokovať.

V Dalího tvorbe sa nájdu zväčša diela, nad ktorými sa skutočne zastaví dych, ale aj tie, ktoré konkrétne mňa nijak obzvlášť nenadchli. A ako zapôsobila tvorba tohoto umelca na vás?

Španielsky maliar a ilustrátor, narodený roku 1954, vo svojich dielach s temným nádychom zobrazuje hlavne ženy so štipkou erotiky. Miestami je pravda, že erotika sa v dielach zakryť vôbec nedá, ale veľakrát pozornosť upúta práve ona ;)
Royo používa techniku airbrush a kombinovaním viacerých výtvarných techník súčasne dosahuje dokonalosť svojej tvorby.
Ak náhodou nájdem jeho ilustráciu na nejakej knihe (napr. Nočný Klub od Kulhánka), nemôžem pár minút odtrhnúť zrak od nej, všetky tie precízne detaily, jednoducho mi to nedá :-P

Oficiálny web: http://www.luisroyo.com/

Ukážka z tvorby nižšie.

Ten, kdo tě slíbil chránit
Rozhodnul ochraňovat jinou
Ve volnosti nemůžeš mu bránit
Už tak se cítíš vinnou.

Viděla jsi jeho oči
před tak dlouhou dobou
Temno se kolem tebe točí
Bez něj připadáš si vdovou.

Slyšela jsi jeho hlas -
Jako když se baví s mnohou
Chtěla bys je slyšet zas -
Ta slova jako pro jedinou

Připadám si strašně prázdná
Už nejsem jeho hvězda jasná?

Túžba vytesaná z kameňa,

milenka zo záhrobia,

blázon do nej vdýchol dušu motýľa,

odtrhol jej krídla z páperia,

uväznil ju v realite,

nedal jej šancu na prežitie..

.......................

Kríž rozpálený od slnka,

znamenia na oblohe,

škoda tohto sveta je veľká,

striedajú sa katastrofy nové.

Ľuďia zamorujúci tento svet,

už dávno nie sme čistý,

všetko sa nám vráti späť

a smrťou si budeme istý.

Ignoruješ zásady bytia,

kôli tebe všetko končí,

piliere tohto sveta

sa kôli tebe drtia

a padajú do nekonečnej noci.

Pre tento svet si ako mor,

duša v ňom už vyhasína,

že vraj si najmúdrejší tvor

no krása v ňom vďaka tebe usína..

Pramienky krvi stekajúce po tvári, telo bez duše, hmota vo vesmíre držajúce nebeské teleso. Kukučka rozhodla o hodine smrti, motýľ bez krídiel, s dušou básnika, kreslí do vzduchu posolstvo jasné.

......................

Venku prší,déšť smývá hříchy všedního dne.
A kapky andělům křídla zdobí,
a kdo se na ten déšť neprávem zlobí,
tomu úsměv vybledne.

A venku prší,kapky se ztrácí v kaluži snů.
společně vytvoří moře touhy,
pokud se někomu zdá déšť příliš dlouhý,
ať mu zkusí naslouchat

Déšť stéká,splývá se slzami probdělých nocí,
zakrývá žal nad ztracenou láskou,

smutnoutvář halí něžnou páskou.
Je od bolesti pomocí

Kapky padají,pletou se do vlasů tanečníkům.
A hladí kůži šťastných bláznů,
co se rádi procházejí v prázdnu,
a nevadí jim chladný déšť...

autorka: http://trhlinka.blog.cz/

Proč já tě tak miluju,
a tvojí lásku si od toho slibuju.
Proč jen nemůžu být tvá?
a lásku prožívat tak jak se má!

Proč nemůžu cítit objetí tvé,
a rychle bušit srdce své.
Proč jen tys mi začal lhát,
a já začla jsem se o nás bát.

Proč život ted musím si brát,
pro člověka který mně už nikdy nebude milovat.
Vždycky chtěl jsis jen semnou hrát.
Tak proč?Proč už mně jen nemáš rád
a já tu sama musím umírat.

Proč já tě tak milovala,
a vše si od toho slibovala.
Proč nemůžu čas vrátit
a v okamžiku musím všechno ztratit.
Proč ta láska strašně bolí,
i když myslím na cokoliv.
Proč já ti jen věřila,
a život za tebe vložila.

Proč tys mi jen nevěřil,
a lásku naši odložil.
Proč?Proč já blbá vložila život v sázku
jen za tvoji lásku...

Tak už mně necháš být?

copak nedokážeš pochopit že musím už jít?

Neptej se proč,proč se mi nechce žít,

asi už mně nebaví jen snít.

Jednoduše už tu nechci být,

nechce se mi žít.

Zemřu a už se nikdy nevrátím,

tím čas stebou neztrácím

miluji tě,a je mi líto že opustím tě:(

Sbohem ....

Stála na konci spoře osvětlené ulice. Paprsky pableskující pouliční lampy jí ozařovaly lesknoucí se tvář zalitou slzami.

Byla krásná noc. Až moc krásná na to, aby dokázala udělat to, co chtěla udělat už dávno. Pozorovala skrojek měsíce, který se houpal na inkoustově modré obloze. Přemítala si to v hlavě zas a znova, pořád dokola.

Konečně v dáli zahlédla jeho plíživý stín. Pomalu se vynořil z rohu ulice, až ho světlo zasáhlo dotekem pomyslné zlatavé pavučiny. Dívala se, jak se přibližuje.

" Elein," oslovil ji znepokojeně. " Proč ses chtěla sejít? Je noc…"

*pokračovanie na: http://jednouadost.blog.cz/0901/budes-me-muset-zabit

Autorka: http://fairyland.blog.cz/

"Ach, když už konečně pochopí, že já jsem jiná! Nejsem jako jiné děti! Jsem jiná! Toho už si přece musel někdo všimnout!", za větou následovalo malé vzdechnutí. " Ale, co si to namlouvám. Nikdo si mě nevšimne. Koho by zajímalo, co si ta malá, ukňouraná holka myslí! Nezajímám je a oni nezajímají mě! Od teď už ne! Jednou zmizím a už mě nikdo nenajde a možná si toho ani nevšimnou! Vypařím se jako duch! A víš kam pujdu?", dívka se zasněně podívala ven z okna a pokračovala v psaní. " Pujdu do Své Elgolie! Dnes jsem dočetla jednu knihu! Elgolie je země, kde je jezero, ve kterém když se vykoupeš, omládneš. Je tam i hora a na ní strom a na ten strom když vylezeš a budeš si přát vidět svoje přátelé, uvidíš je, i kdyby byli stovky kilometrů vzdálení.", po téhle větě si Dancy utřela slzy, které ji vytryskly a psala dál. " Ale já bych nechtěla vidět svoje přátele, už i proto, že žádné nemám. A vůbec bych nechtěla, aby v Mé Elgolii bylo nějaké takové místo! Chtěla bych ji najít! Svoji Elgolii, kde by byli dryády, elfové a všichni ti hrdinové knih, které den co den čtu! Tam bych chtěla jednou zemřít!

Autorka: http://issabellkaa.blog.cz/

Seděl vedle ní, dýchal vůni jejího parfému. Pozoroval jak leží oblečená v plesových šatech na posteli. Hladil ji po mokrých tvářích od slz, po jemných vlasech, které ještě nedávno svíral v ruce , po rtech, které směl líbat. Tak moc toužil po polibku. Tak moc toužil po tom, aby ho mohla vidět. Nesměl, nesměl se jí ukázat, nešlo to.Vzlykala a jemu to trhalo srdce. Věděl že tento ples měl být jejich, bohužel tomu nebylo dopřáno.

Autorka: Povidky-pribehy.estranky.cz

Sedí tu na kraji pšeničného pole tak sama. Jen myšlenky jí neopustily. Trochu se bojí večera. Ale možná to nebude tak hrozné. Musí být statečná. Už nechce nikomu ublížit. Kvůli ní se tolik lidí trápí. Snad jí sudičky do vínku namíchaly něco špatně. Ne. Nebude si tyhle chvíle kazit. Měla by si je užít, aby z ní opadla ta zvláštní nervozita.

Zhluboka se nadechne nasládlého vzduchu, kterého bylo kolem plno. Srdce jí stále hlasitě bušilo. Byla ale pevně rozhodnuta. Nic nechtěla měnit. Pomalu vstala a rozhlédla se kolem. Bude jí to tu tak moc chybět. Zpěv ptáčků, vánek, který by si pohrával s jejími vlasy. Slunce, které jí vždy probouzelo do nového dne. Musí to ale udělat. Už se rozloučila i se svým nejbližším, s Jeffem. Ano Jeff. Ten jí nikdy nesoudil. Vždy jí byl nablízku a nikdy nechtěl na nic odpověď. Byl jediný komu věřila.

Svoje kresby, básne, fotografie, citáty, poviedky a podobne posielajte na mail: any.elusion@gmail.com

alebo mi napíšte link, kde nájdem vašu tvorbu. Potom to zverejním a dúfajme, že príde odozva od čitateľov.
Rada si pozriem, čo ste vytvorili a určite nebudem sama :P Tak do toho!

(obr. maľba od Victorie Frances)